Pojmy

Z pohledu finanční analýzy je možné přínos efektivního managementu pohledávek pozorovat zejména na Ukazatelích aktivity, konkrétně pak na Době obratu pohledávek (DOP) a Době obratu závazků (DOZ).

Doba obratu pohledávek

Vyjadřuje průměrnou dobu, po kterou firmě její odběratelé zůstávají dlužni, tedy průměrný počet dnů, který uplyne mezi prodejem na obchodní úvěr (splatnost) a přijetím peněz. Příliš vysoké hodnoty tohoto ukazatele mohou upozorňovat na druhotnou platební neschopnost.

DOP = KP/(PV/365)

KP…. Krátkodobé pohledávky k datu účetní uzávěrky
PV/365…. Průměrné denní provozní výnosy (tržby)

Doba obratu závazků

Vyjadřuje, kolik dnů v průměru uběhne mezi nákupem zboží, materiálu či služeb a úhradou částky dodavatelům. V praxi řízení finančních prostředků firmy by neměl ukazatel DOP výrazně převyšovat hodnoty DOZ, jinak firmě hrozí vážné problémy s hotovostí, které mohou končit až hrozbou vyhlášení konkurzu.

DOZ = KZ/(PN/365)

KZ…. Krátkodobé závazky
PN/365…. Průměrné denní provozní náklady

Úspěšnost vymáhání pohledávek

Úspěšnost vymáhání pohledávky je především předurčena stářím pohledávky, existencí dostatečných právních podkladů, mírou zajištění pohledávky a existencí dlužníkova majetku. U pohledávek platí, že úspěšnost vymáhání klesá s časem po lhůtě splatnosti. Chybějící právní podklady mohou na druhé straně podstatně snížit úspěšnost vymáhání pohledávek i krátce po její splatnosti. Nevymahatelnost pohledávky je zpravidla způsobena neexistencí smlouvy, formálními a věcnými nedostatky smlouvy, promlčením pohledávky a prekluzí práva (zánik práva z důvodu jeho neuplatnění do určité lhůty).

Management pohledávek

Management pohledávek zajišťujeme formou outsourcingu. Management pohledávek začíná monitorováním platební morálky odběratelů a kvalitní kupní smlouvou, která mimo jiné minimalizuje riziko nezaplacení pohledávek a v případě potřeby zajistí i nedobrovolné uhrazení pohledávky dlužníkem.

Uznání dluhu

Uznání dluhu je písemné uznání závazku dlužníkem co do důvodu a výše. Uznání dluhu je zajišťovacím instrumentem. Věřitel nemusí již složitě (a někdy neúspěšně) dokazovat existenci své pohledávky pomocí jiných důkazů. Navíc účinky uznání nastávají i v případě, kdy pohledávka věřitele byla v době uznání již promlčena. Uznáním závazku začne běžet nová čtyřletá promlčecí doba v obchodních vztazích a u občanskoprávních vztahů počíná běžet 10-letá promlčecí doba.

Platební rozkaz

Platební rozkaz je způsob vyřízení žaloby ve zkráceném soudním řízení bez ústního jednání. Soud uloží odpůrci, aby do určité doby ( 15 dnů ) zaplatil navrhovateli požadovanou částku a náklady řízení, nebo v téže lhůtě podal odpor. V případě podání odporu začne probíhat soudní řízení. Pravomocný platební rozkaz je exekuční titul.

Soudní řízení

Při absenci podkladů prokazující oprávněnost pohledávky je nezbytné se obrátit na soud. Soudní řešení je zdlouhavé, dává dlužníkovi dostatek prostoru pro vykličkování a je drahé - soudní poplatek ve výši čtyř procent nominální hodnoty pohledávky a odměna právnímu zástupci. V případě úspěchu získá věřitel pravomocné rozhodnutí, které se po nabytí právní moci stává exekučním titulem. Soudní poplatky a odměnu právnímu zástupci hradí dlužník jako příslušenství pohledávky spolu s úroky z prodlení a případnými smluvními sankcemi.

Rozhodčí řízení

Rozhodčí řízení (někdy též arbitráž) je mimosoudní způsob řešení sporů nezávislými a nestrannými rozhodci, který bývá využíván jako náhrada civilního procesu při řešení majetkových sporů. Rozhodčí řízení je neveřejné, což je spolu s jeho rychlostí a často i nižšími náklady ve srovnání s běžným soudním řízením považováno za jeho největší výhody.
Výsledkem rozhodčího řízení je zpravidla rozhodčí nález, který plně nahrazuje soudní rozsudek, na základě kterého lze vést okamžitě exekuční řízení na majetek dlužníka.

Exekuce

Exekuce je výkon rozhodnutí soudu. Jedná se o řízení, v němž je zjištěné a vykonatelné právo určitou mocí provedeno. K provedení exekuce je možno přistoupit, pokud dlužník (povinný) disponuje majetkem a věřitel (oprávněný) může předložit exekuční titul.

Insolvenční řízení

V insolvenčním řízení jsou řešeny majetkové poměry dlužníka, který je v úpadku nebo v hrozícím úpadku, a to tak, aby došlo k uspořádání jeho majetku a maximálnímu poměrnému uspokojení jeho věřitelů. Insolvenční řízení je účinné již okamžikem jeho vyhlášení, tedy zveřejněním v insolvenčním rejstříku. Insolvenční řízení pak musí být insolvenčním soudem vedeno tak, aby nebyl nikdo poškozen nebo zvýhodněn. Cílem řízení je dosáhnout co nejvyššího uspokojení věřitelů. Je-li již s dlužníkem zahájeno insolvenční řízení, nesmí věřitelé své pohledávky řešit mimo řízení. Zákon upravuje následující formy řešení úpadku:

• Konkurs
• Reorganizace
• Oddlužení
• Zvláštní způsoby řešení úpadku

Zákon č.40/1964 Sb., občanský zákoník

§ 451 Bezdůvodné obohacení

Zákon č.140/1961 Sb., trestní zákon

§ 247 Krádež
§ 248 Zpronevěra
§ 249 Neoprávněné užívání cizí věci
§ 250 Podvod
§ 253 Lichva
§ 256 Poškozování věřitele
§ 256a Zvýhodňování věřitele
§ 256b Pletichy při řízení konkursním a vyrovnacím
§ 256c Předlužení

Zákon č.120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)

Zákon č. 262/2006, zákoník práce

Zákon č. 182/2006 o úpadku a způsobech jeho řešení (Insolvenční zákon)

Zákon č.563/1991 Sb., o účetnictví

Zákon č.513/1991 Sb., obchodní zákoník § 358-364 Ustanovení o započtení pohledávek
§ 365-369 Prodlení dlužníka
§ 387-408 Promlčení

Zákon č.586/1992 Sb., o daních z příjmů